Ač to tak na první pohled možná nevypadá, umění správného pohybu na kole a vhodný tlak v pneumatikách spolu úzce souvisí. Oba tyto faktory dávají cyklistovi při různých jízdních činnostech pocit jistoty a umožní mu bezpečně zvládnout jakoukoliv situaci, která může na silnici nastat. 

Cyklista by se měl na kole cítit za všech okolností přirozeně, tělo a trup by měly být uvolněné a kolo ve stavu, kdy se může volně pohybovat bez ztráty na rychlosti. Důležité je myslet na to, že pozice jezdce musí být vždy sladěná s terénem, aby jeho těžiště podpořilo záběh zadního kola.

• Při jízdě do kopce se těžiště cyklisty posouvá dopředu, úměrně sklonu vozovky
• Ve sjezdech naopak těžiště posuneme podle charakteru náklonu silnice více dozadu
• Na rovině tělo zůstává v přirozené poloze, s těžištěm uprostřed

Zatímco v sedle zůstává tělo vždy v klidu, při jízdě ze sedla je důležité využít efektivně pohyb celého těla. Musíme skloubit práci nohou, rukou i trupu. Tím si pomůžeme zejména ve chvílích, kdy potřebujeme do pedálů přenést co nejvíc síly, například při zrychlení v kopci, při rozjezdu či spurtu. Kolo v ideálním případě kopíruje pohyb celého těla. Pomoci výkonu můžeme v takové chvíli i tím, že se držíme řidítek dole, čímž zlepšíme svojí aerodynamickou pozici.

Přilnavost kol je mimořádně důležitá pro správnou a bezpečnou jízdu. Při přefouknutí či podhuštění pneumatik se vystavujeme celé řadě problémů, kolo nám nebude správně držet na silnici a gumy budou náchylnější k defektu.

Obecně platí, že ideální tlak pro klasické silniční pneumatiky je mezi 7.5 a 8.5 baru, pro galusky pak 8.5 až 11 baru. Vždy se však musí zohlednit doporučení výrobce a hmotnost cyklisty.

Úplně jiná je pak situace na mokré vozovce, kdy je dobré zvolit nižší tlak v pneumatikách, který zajistí větší styčnou plochu kol a vozovky. Stejné pravidlo se aplikuje i na jízdu po hrubším povrchu či po kostkách.