Při jízdě ve skupině, za kterou považujeme už dva cyklisty, platí jednoduchá pravidla, která by pro svojí vlastní bezpečnost měl každý její člen dodržovat. Skupina je tak kompaktní a zvyšuje se efektivita jízdy každého jejího člena.

Hlavním smyslem jízdy ve skupině je využít aerodynamického efektu jízdy v háku, neboli v závětří jezdce před sebou. Tak se ušetří velké množství energie a skupina zvládne ve vysokém tempu zdolat vzdálenosti, které by samotný jedinec bez pomoci dalších překonal jen stěží.

Při menším počtu členů skupiny jedou cyklisté v jedné řadě za sebou. Čím rychleji člověk na špici jede, tím víc energie ušetří všichni v závětří za ním. Čím víc jsou cyklisté sehraní, tím je skupina kompaktnější, jede rychleji, plynuleji a konstantním tempem. Důležité je pravidelné střídání na špici. Slabší jedinci na ní stráví kratší dobu, v případě větší únavy pak mohou zůstat schovaní na konci skupiny. Tak spolu mohou fungovat cyklisté různé výkonnosti.

Ideální vzdálenost mezi koly je zhruba půl metru. To nám kromě dostatečného závětří zajistí i dostatečnou dobu pro reakci na nečekanou změnu tempa či směru jezdce před námi. rozhodně však není dobré při nečekané situaci brzdit, raději povyjedeme do strany a neriskujeme náraz od méně pozorného cyklisty za námi.

Jezdec v čele skupiny se snaží být v co nejaerodynamičtější poloze, drží se nejčastěji dole za řidítka a nikdy nepřestává šlapat. Střídání v čele skupiny musí vždy probíhat na bezpečném a přehledném místě.

Dva cyklisté vedle sebe je oblíbený způsob organizace větší skupiny. Zejména při delších vyjížďkách to dává prostor bližšího kontaktu a konverzace s kolegou. Nesmí se přitom však zapomínat na samotné šlapání, je totiž mimořádně důležité, aby oba jezdci v čele skupiny drželi stejné tempo a umožnili ostatním udržovat pravidelné rozestupy. Při střídání pak každý z nich vybočí na svojí stranu a vzniklou branou projede dvojice, která pokračuje na špici v jejich tempu.

Pokud zrovna nejde do zad, je vítr největším nepřítelem cyklisty. Při správné jízdě ve skupině však lze jeho nepříjemné účinky z velké části eliminovat. Při bočním větru se za sebe cyklisté schovají ve stylu domina. Pokud fouká zleva, vyjede jezdec či dvojice na čele skupiny až ke středové čáře vozovky, přičemž ostatní vytvoří úhlopříčku k jejímu okraji tak, že všichni v pelotonu jsou schovaní v závětří.

V tomto případě je vhodné zkrátit intervaly střídání se v čele skupiny a jízdu v háku využít k co největšímu odpočinku. Volíme tak lehčí převod, abychom zachovali stejnou frekvenci šlapání jako ve chvíli, kdy jsme na špici.